Ražené české mince II. – flůtek, groše, bílý peníz

Historie ražby mincí v Čechách sahá až do prvního století našeho letopočtu, k minci zvané příhodně startér, pokračuje pak přes stříbrné denáry, brakteáty, pražské groše, parvi a floreny až k flůtku, groši, bílému a černému penízu…

Flůtek

Flůtek byla mince ražená u nás v 15.století, která postrádala jakoukoliv vnitřní hodnotu. Do té doby byly mince raženy ze zkonfiskovaného stříbra a stříbrných výrobků včetně kalichů, ovšem v této době se lidé začali poprvé potýkat s nedostatkem těchto kvalitních kovů, proto se uchýlili ke krajnímu řešení, kdy mince byly raženy pouze z mědi.

Bílý a malý groš

Bílý groš bylo pojmenování pro mince ražené od roku 1573 Maximiliánem II. Habsburským společně s tolary. Spojitost mezi Bílým a Malým grošem byla ta, že Bílý groš se rovnal dvěma Malým grošům, neboli měl vyšší hodnotu. Na Bílém groši se objevuje ražba lva, tentokrát již navíc se jménem a titulem panovníka. Na druhé straně Habsburské značení a letopočet. Malý groš, ražený od roku 1577 již jiným panovníkem z rodu Habsburků, a to Rudolfem II., byl přínosem hlavně pro chudší část obyvatelstva, jelikož šlo o minci nižší hodnoty. Ražba Malého groše byla zrušena v roce 1619.

Přečtěte si také:  Ražené české mince I. - od startéru po groše

Bílý peníz

Bílý peníz byl drobnou českou mincí, raženou od roku 1483, která se udržela poměrně dlouhou dobu, a to až do roku 1561, do doby vlády Vladislava II. Šlo o jednostranné mince, ovšem ve výjimečných případech se našly i oboustranně ražené kusy. Opět se zde objevuje vyražený motiv lva společně se jménem panovníka, navíc přibyl letopočet, který se udržel na mincích až do dnešních dob.