Obsah textu
Chceme-li se blíže podívat na historii ražení mincí v Čechách, dostaneme se až k mincím zvaným dukáty, dále narazíme také na tolary, grešle a nakonec přejdeme až k dnešní již ustálené měně, jíž jsou právě koruny (a haléře).
Dukáty
Dukáty, neboli ,,české zlaté“ byly mince, které u nás platily souběžně s groši. Jak již přezdívka naznačuje, šlo o mince z pravého zlata, které byly součástí platebního systému měny zvané tolar. Tyto mince sloužily především k obchodním účelům a také pro bohatší vrstvu obyvatelstva, ke tvoření úspor ve zlatě. Tyto mince se mohou pochlubit svou jakostí 986/1000 a obsahem čistého zlata v jedné minci 3,44g.
Tolary
Původním německým označením Joachimsthaler Gildengrosch, pak i Joachimsthaler neboli Zlatý groš z Jáchymova údolí a později Jochmatálský groš, nakonec s ustáleným názvem tolar. Tolar byl ražen od roku 1519 a postupem času se toto jméno stalo obecným označením pro stříbrné mince velkého průměru.
Grešle
Původem německá malá mince ze stříbra, jejíž ražba začala již v roce 1559. V Čechách se grešle začaly razit až později, v roce 1624, za vlády Habsburků. Tentokrát na minci nebyl vyražen lev, nýbrž vládcovo jablko s číslicí 3, která odpovídala hodnotě grešle, v poměru s krejcarem. Grešle jako taková u nás měla pouze minimální hodnotu. Odtud také pochází lidově používané slovo ,,držgrešle“.
Koruny
Koruna a haléř jsou dnes již ustálenou měnou v Česku a donedávna také na Slovensku. Koruny byly raženy poprvé v Rakousku – Uhersku v roce 1892. Dnešní podoba mincí korun i haléřů je značně pozměněna, ovšem jde stále o stejnou měnu. Haléře se již jako měna fyzicky nepoužívají.
