České pětitisícovky II.



Pětitisícovky se těší zvláštní oblibě i neoblibě. Jejich vlastnictví je příjemné, značí to finanční možnosti, zkrátka máte dost peněz. Méně příjemné mnohdy je pokoušet se pětitisícovku udat. Obchodníci nemají peníze k rozměnění nebo ji prostě rozměnit nechtějí. Pětitisícovka se tak mnohdy stává „černým Petrem“. Přesto tady je a používá se. A nejen dnes.

Poválečná verze

V listopadu 1945 vstoupila v platnost nová česká pětitisícová bankovka, jejíž lícovou stranu zdobil portrét významného českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany, na rubu pak bylo vyobrazeno Národní divadlo v Praze. Na jejím autorství se podíleli Max Švabinský, Jan Mráček a Bedřich Fojtášek. Na rozdíl od svých předchůdkyň byla tato bankovka již vytištěna v Praze. Stále ještě na ní schází vodoznak, jehož funkci zastupují ochranná vlákna na líci bankovky v jejím levém pruhu. V platnosti tato bankovka zůstala od května 1946 do května 1953 a stala se na dlouhou dobu poslední českou pětitisícovkou. Její nástupkyně na sebe nechala čekat celých 40 let.

Současná podoba pětitisícovky

Pětitisícová bankovka vstoupila v platnost 1. října 1993 a platí stále. Její lícní stranu zdobí portrét T. G. Masaryka, na rubu naleznete seskupení významných pražských staveb. Autory této bankovky, která má v současné době nejvyšší nominální hodnotu, jsou Oldřich Kulhánek, Miloš Ondráček a Václav Fajt. Bankovka doposud vyšla ve třech emisích, a to v letech 1993, 1999 a 2009, kdy na ni byly průběžně vylepšovány ochranné prvky. Ty dnes patří ke světové špičce a řadu z nich je možné ověřit pouze strojově, což by padělání bankovky mělo v podstatě znemožnit.

Tagged , ,


Půjčky a úvěry


Partneři


Jak sehnat peníze